Ostrovy, na kterých ztroskotávám

Ztroskotat, ale jak? Jedinečně ztvárněná kniha\r\nLuciena Deprijcka rozehrává téma ztroskotání na devatero\r\nzpůsobů. Na opuštěných i obydlených ostrovech,\r\nostrovech životu nebezpečných, rajských, tropických\r\nči burácejících větrem se naplňují osudy,\r\nkončí sny a nabízejí se nové šance. 18 ostrovních\r\nepizod spolu se sugestivními ilustracemi Christiana\r\nSchneidera tvoří ucelené umělecké dílo.

Kniha podněcuje\r\ntouhu po neznámých světech a vypráví o\r\nsetkání se sebou samým, s lidmi i zásadními otázkami.\r\nPovídky plné dramatických, tajemných či absurdně\r\nkomických situací, nepostrádají oproti klasickým\r\nrobinsonádám ženské hrdinky a nabourávají zažitá\r\ntrosečnická klišé.

\r\n„Člověk konec konců neztroskotá každý den, a když\r\nuž se to stane … a člověk má to štěstí, že je vyplaven\r\nna ostrově, tak by to přece mělo být stylové“, stěžuje\r\nsi jeden z Deprijckových ztroskotanců, kterému se\r\nnelíbí, že je na pláži přivítán masou lidí.\r\nDeprijckovy variace existencionálních zkušeností\r\nztroskotání jsou nanejvýš originální a hluboce lidské.