Křoví záškoláků

Básnická sbírka Křoví záškoláků je pozoruhodným debutem vyzrálého autora, který má vlastní osobitý jazyk i výraz. Básně lze číst jako úzkostné a horečnaté samomluvy. Zvettler hovoří o každodenním světě, který je protkán nitkami utrpení. Za verši je hmatatelně cítit nevyřčená, soumračná událost, která básníka navždy přikovala k určitému vidění, ve kterém se spájí něha se zběsilostí. S potlačovaným vztekem. Poezie Jana Zvettlera je temná. Jako by mu řeč vyrážela přímo z neklidně tlukoucího srdce. Skutečnost se autorovi mění v bolestné tělo, které je třeba ošetřit a ukonejšit. Kniha je odrazem tohoto neustávajícího zápasu.