Krkavec

Poeova slavná báseň. Tentokráte v bilingvním provedení a v novém překladu Tomáše Jacka. Proč překladatel Tomáš Jacko znovu sáhl po Poeově slavné a také už velmi staré básni, zdomácnělé v Čechách pod názvem Havran? Určitě to není tím, že by byl naivním novátorem. Jacko je básník, který pojímá poezii jako intelektuální dobrodružství a kterého baví kulturní tradice, a překladatel, který jako by si s tradicí českého „Havrana“ vědomě hrál. Možná právě proto nazval „svého Havrana“ Krkavcem. V tom jistě frontálně útočí na dlouho zažitý kulturní znak. „Krkavec“ ale současně přesně ladí s eufonickým rozvrhem jeho převodu. Pro ty, kdo chtějí dnes dobře poznat Poeovu báseň, je preciznost Jackova Krkavce ideální. V první části je překlad doplněný abstraktními ilustracemi Olgy Hankové, v druhé části je pak báseň publikována bilingvně.