Hermetická tradice

 Samotný termín „hermetická tradice“ je zde chápán ve zvláštním smyslu, jak býval používán v období středověku a renesance. V tomto zvláštním smyslu je hermetismus úzce spojen s alchymickou tradicí.

Alchymie je pro Evolu Královskou vědou, uceleným všeobjímajícím systémem, který otevírá cestu k nejvyšším úrovním duchovní realizace. Evolovo pojetí hermetismu a alchymie jako samostatného celistvého univerzálního systému se liší od představy autorů, jako např. Titus Burckhardt či René Guénon, kteří v alchymii spatřují v podstatě kosmologickou vědu, jež může být integrována do různých metafyzických nauk a tradičních koncepcí světa, křesťanských či islámských. Zároveň Evola ostře odmítá pojetí těch, kteří by ji chtěli redukovat na chemii v počátečním stádiu nebo na pouhou psychologii (jako C. G. Jung). Evola trvá na tom, že alchymie je bytostně duchovním uměním, které se zabývá zároveň duší i kosmem, vztahem mezi vnitřním a vnějším světem, a nikoli jen materiálními substancemi zpracovávanými „sufléry“ a později moderními chemiky.

Tento plnohodnotný výklad hermetismu a alchymie je v knize uspořádán po vzoru tradičního dělení věd na nauku a metodu. První část pojednává o symbolech a učení hermetismu, jsou v ní objasňovány nauky elementární i složitější, jakož i význam mnoha základních symbolů. Druhá část se zabývá vlastním Dílem, tj. „hermetickými operacemi“. Vybaven důkladnou znalostí alchymické literatury Západu i Východu osvětluje Evola temné kryptické pokyny textů týkající se alchymické práce a samotné transmutace. Provází čtenáře jednotlivými stupni alchymického Díla a nakonec otevírá dveře, aby pozval ty, kteří chtějí opravdu vstoupit a stát se, jak on sám říká, „jedním z článků skrytého zlatého královského řetězu tradice Hermových synů“.

Hermetická tradice představuje v jistém smyslu sumu a nabízí klíč k pochopení nejdůležitějších aspektů západní esoterní tradice. Snad se stane klíčem k otevření mnoha dveří těm, kteří touží pochopit umění vnitřní duchovní proměny.