Dějiny české hudební kultury (2.díl)

První podrobné a komplexní dějiny české hudby dvacátého století, dílo kolektivu pracovníků bývalého Ústavu pro hudební vědu ČSAV i dalších badatelů. První díl zachycuje českou hudební kulturu v období vymezeném na jedné straně počátkem české moderní hudby a na straně druhé společenskými změnami spojenými se vznikem samostatného státu. Výklad si všímá proměn hudebního života, hlavních skladatelských osobností (Janáček, Foerster, Novák, Suk, Ostrčil, Zich, Karel), hudebních druhů a žánrů a je zakončen hudebně teoretickou problematikou, týkající se hudební řeči, stylové charakteristiky a estetického ideálu doby. Kapitoly dílu 2 seznamují se základními rysy období, hudebním životem, skladatelskými osobnostmi, hudebními druhy a žánry a se stylovými zobecněními. V nich vynikají samostatná pojednání o změně sociálního postavení českých hudebníků, o strukturálních změnách ve společenském bytí hudby, o hudební vědě, kritice a publicistice aj. Velká pozornost je vedle skladatelů věnována i výkonným umělcům a publicistům i vztahům mezi hudbou a jinými druhy umění. 2 sv. (229 s., [121] s. obr. příl.; 538 s., [120] s. obr. příl.) ; 4°

Opotřebovan přebaly, zažloutlé ořízky