Jestliže Bachelardova Psychoanalýza ohně zůstává dodnes strhující četbou,\r\n je tomu tak zejména proto, že do této nevelké knížky je vepsán i úžas, s nímž\r\n autor objevil svůj nový velký úkol. Tímto úkolem byl právě průzkum toho,\r\n co chtěl odhodit, toho, čemu Spinoza říkal „uspořádání naší představivosti“.\r\n Bachelard náhle pochopil, že tvrdošíjný sklon myšlení k subjektivní\r\n deformaci skutečnosti říká možná o člověku více než těch několik objektivních\r\n pravd, které zůstaly ležet při cestě. To, před čím mělo být varováno,\r\n se obratem ruky stalo neobyčejně významným svědectvím o fungování\r\n lidského ducha.