Miloslav Kabeláč se začal po druhé světové válce soustavněji zabývat problematikou mimoevropských hudebních kultur. V jeho tvorbě najdeme inspirace touto hudbou nejednou, avšak nejvýraznějším tvůrčím plodem tohoto Kabeláčova zájmu je právě klavírní cyklus Cizokrajné motivy, op. 38 z let 1958-1959, v němž se chtěl kompozičně vyrovnat s tímto jiným hudebním myšlením a cítěním, tolik odlišným od evropského. Ve skladbě použil jak původní etnografické prvky, tak v jejich duchu prvky samostatně vytvořené. Některé motivy je možno zeměpisně přesně určit, jiné zachycují jen přibližně větší oblasti (z deseti motivů vyberme namátkou např. motiv indiánský, tichomořský, javanský, eskymácký, středoafrický atd.). Tiskem vycházejí nyní Cizokrajné motivy poprvé podle autografu, a to jako 4. svazek V. řady Souborného kritického vydání děl Miloslava Kabeláče, jehož editorem je kabeláčovský badatel Zdeněk Nouza. Na konci jednotlivých čísel cyklu je v autografu Kabeláčova poznámka tužkou o jejich přibližném trvání, vyznačení pedálu je rovněž od skladatele.