\r\n Algoritmizace je jednou z nejdůležitějších činností při vytváření software. Zabývá se formulací postupů, podle kterých pak programátor vytváří program. Je to ta část dovedností, která nepodléhá času, momentální módě, ani firemním zájmům. Za posledního půl století vznikla řada programovacích jazyků, které byly po několika letech nahrazeny modernějšími, a po jazycích, které se učíte dnes, přijdou určitě zase jiné. Jediné, co zůstalo stejné a co budete moci použít i po mnoha letech, je právě algoritmizace. Osvojíte-li si algoritmický způsob myšlení, pak se stanete nepostradatelnými odborníky, a to i v případě, že se nebudete zabývat tvorbou software. Právě k tomu Vám má dopomoci tato kniha.
\r\n
\r\n Kniha je rozčleněna celkem do čtyř kapitol a obsahuje více než stovku vývojových diagramů s podrobnými komentáři a vysvětlivkami. Je určena zejména pro studenty středních škol, které systematicky vede krok po kroku ke zdolání úskalí algoritmizace. Věřím, že zde najdou inspiraci i pedagogové, kterým ulehčí jejich nelehkou práci při přípravě výuky.
\r\n
\r\n V první kapitole s názvem Algoritmizace je definován pojem Algoritmus včetně všech podmínek, které musí splňovat. Význam jednotlivých podmínek je dokázán sporem – je ukázáno, jak by algoritmus dopadl, kdyby příslušná podmínka chyběla.
\r\n
\r\n Druhá kapitola se jmenuje Sekvence. Obsahuje nejjednodušší principy tvorby algoritmů. Tyto se sice samostatně uplatní jen málo, ale jsou základním stavebním kamenem při tvorbě složitějších algoritmů.
\r\n
\r\n Třetí kapitola se zabývá větvením. Je to jeden ze základních prvků algoritmizace, který umožní na základě vyhodnocení podmínky zpracovat několik variant řešení. Část kapitoly je věnována systematickému ošetřování nežádoucích stavů, které mohou nastat při řešení úloh (dělení nulou, pokus o odmocnění záporného čísla,...), zbytek se zabývá úlohami, které mají několik plnohodnotných řešení.
\r\n
\r\n Čtvrtá – nejobsáhlejší kapitola – je věnována cyklům. Od jednoduchých úloh, ve kterých vystačíte se „selským rozumem“, budete vedeni složitějšími postupy, ke kterým budete potřebovat znalosti středoškolské matematiky (goniometrické funkce, aritmetické, geometrické či mocninné řady, exponenciální funkce a logaritmy). Na závěr si ukážeme několik typů třídicích algoritmů.
\r\n
\r\n V knize jsou ctěny mezipředmětové vztahy – zejména návaznost na středoškolskou matematiku a fyziku. Aby učebnice nebyla tak suchopárná, najdete zde i oddechové pasáže – algoritmizace písniček, společenských her či hádanek.
