\r\n Sigmund Freud (6. května 1856, Freiberg Příbor, Morava – 23. září 1939, Londýn), rodným jménem Sigismund Šlomo Freud, byl česko-rakouský lékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Narodil se ve Freibergu, dnešním Příboře v německy mluvící židovské rodině pocházející z Haliče. Během jeho dětství se rodina přestěhovala do Vídně, kde prožil takřka celý život. Zemřel v emigraci v Londýně, kam se krátce před smrtí uchýlil před nastupujícím nacismem. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. Okolo této terapeutické techniky rozvinul rozsáhlý teoretický systém popisující člověka z hlediska psychologického, filozofického i antropologického. Systém má několik větví, z nichž nejvýznamnější je pudová teorie (libido, vývojová stadia libida, narcismus, pud smrti), tzv. první topika (přání, výklad snů, oidipovský komplex, nevědomí, předvědomí, vědomí) a tzv. druhá topika (ego, superego a id). Velkou pozornost věnoval též kultuře a náboženství. Byl 3. nejcitovanějším psychologem 20. století.
\r\n
\r\n Výklad snů (v německém originále Die Traumdeutung) je kniha zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Výklad snů patří k nejznámějším Freudovým knihám. Poprvé vyšla roku 1899 v nakladatelství Franz Deuticke. Nakladatel nicméně knihu plánoval na rok 1900, a proto je v prvním vydání uvedeno právě toto vročení. S distribucí však začal již na konci roku 1899. Kniha je považována za klíčový Freudův spis, neboť kromě popisu techniky výkladu snu obsahuje i definici pojmů vědomí a nevědomí (v pozdějších vydáních poté ještě předvědomí) a také tzv. Oidipovského komplexu. Freud v knize analyzuje především své vlastní sny a Výklad snů je tak jedním z klíčových informačních zdrojů Freudových životopisců, jiné možné zdroje Freud systematicky ničil. Kniha se dlouho nemohla u čtenářů prosadit, za prvních deset let se prodalo jen něco přes 300 výtisků.
