\r\n V mnohém změnila svět k lepšímu – vytrhla miliony lidí z chudoby, přispěla k rozšíření vzdělanosti, zdravotní péče a k rostoucím příjmům. Dala vzniknout mezinárodním normám a množství konfliktů mezi státy je i díky tomu nejnižší v historii. To jsou skvělé zprávy! Proč se tedy tolik lidí proti současnému světu bouří?
\r\n
\r\n Protože globalizace také umožnila vykořisťování, poškodila komunity, rozvrátila ekosystémy a v neposlední řadě pomohla šíření současné pandemie. Lidé všude na světě cítí ohrožení svého způsobu života, kultury, tradičních mocenských struktur i své identity. V důsledku toho jsou celosvětově na vzestupu populismus a nacionalismus a stále častěji nacházejí oporu v mainstreamové politice. Společnost se radikalizuje a polarizuje.
\r\n
\r\n Nadav Ejal, přední izraelský novinář, se vydává po stopách odpůrců globalizace a popisuje tuto revoltu na příbězích konkrétních lidí. Hovoří s anarchisty v Athénách během řecké ekonomické krize, probírá s neonacisty jejich vizi světa, zachycuje vymírající japonskou vesnicí se školou zející prázdnotou, kráčí podél maďarských kolejí společně se syrskými uprchlíky, naslouchá zoufalým horníkům z Pensylvánie. Pátrá po kořenech i důsledcích. Ve své strhující knize nabízí pronikavou analýzu globalizovaného světa a varuje: „Žádný pokrok není nezvratný a vláda liberální demokracie neukončila dějiny. Lidé na celém světě právě prožívají radikální okamžik, kořeny revolt byly vždy hluboké a silné. Ani ta současná není pomíjivá. Je decentralizovaná, neřízená a plynulá. Je to nový status quo“.
