Hrůza v české literatuře

Kniha je v polském i českém kontextu vůbec\r\nprvní komplexní monografií věnovanou\r\nčeské hrůzostrašné literatuře. Na téměř\r\npěti stech stránkách mapuje její autor\r\nvývoj tohoto žánru v širším kontextu dějin\r\nčeské literatury 19. a 20. století i jeho balancování\r\nna pomezí populární a umělecky\r\nnáročné tvorby, včetně řady přesahů do\r\njiných vědních disciplín, například filozofie\r\nči filmové vědy. Předmětem analýzy se\r\nstaly klíčové texty tzv. literatury hrůzy – od\r\nobrozeneckých knížek lidového čtení a tzv.\r\nkrvavých románů přes vybrané Máchovy,\r\nErbenovy či Sabinovy texty a avantgardní\r\nprózy Ladislava Klímy, Josefa Váchala\r\nnebo Vítězslava Nezvala až po proměny literární\r\nhrůzy ve 20. století (Ladislav Fuks,\r\nJiří Gruša, Pavel Kohout, Ludvík Vaculík,\r\nJan Křesadlo aj.) včetně současné literatury\r\n(Miloš Urban).