Prvotním impulzem pro napsání této knihy bylo autorovo zjištění, že přestože jsou jeho pacienti psychicky nemocní, jedná se zpravidla o přátelské a citlivé jedince. Pokud není něco v pořádku, je to svět mnoha příčetných – zlodějů, podvodníků, diktátorů a egomanů–, o nichž se dozvídáme ve večerních zprávách. Ve svém informačně bohatém a zároveň trochu provokativním pojednání o různých psychiatrických diagnózách i formě jejich léčby se primář Manfred Lütz tu a tam nebrání společenské kritice, ostrému tónu či humoru, který mu jako občasnému kabaretnímu umělci není cizí. Zároveň se však snaží zprostředkovat svět duševně nemocných a seznámit s tím, jak se k takovým jedincům chovat a jak jim lze pomoci.