Faja

\r\n Ilan prošla skárou a vstoupila do nížin, do světa zcela odlišného od toho sklenařského. Přátelství s kapitánem a ostatními členy pětadvacítky je pro ni stále nové a Ilan si začíná uvědomovat, že takový vztah nevzniká jen tak. Zvlášť když se jedná o pětadvacet bojovníků, jejichž nohy kráčí po zemi dlouhá léta a kteří během svého života ovlivnili mnoho významných událostí. Aby mohla o lidech, kteří zotročili její národ, smýšlet jako o přátelích, musí se hlavně naučit odpouštět.

\r\n

\r\n Klid ve sklenařských městech je narušen, když se po mnoha generacích znovu objeví starodávný nápis. Jen krátká věta, která byla kdysi součástí svobodného sklenařského světa. Ale kdo ji píše po zdech palatulů a sklenařských ghett, když ti, kdo znali její význam, jsou dávno mrtví? Jaký příběh vyprávějí ta tři slova, na první pohled tak jasná, a přesto nepochopitelná?

\r\n

\r\n Ilan bude muset čelit mnoha nebezpečím, aby odhalila význam starobylého odkazu a objevila v něm nové poselství.

\r\n