\r\n Krista jsem měl čest zahlédnout v Jeruzalémě v roce 2020. Se ženou jsme v jedné kavárně popíjeli kávu a fresh z granátových jablek. Šel s batohem kolem nás nahoru směrem k domu Pontského Piláta. Na nohách měl obyčejné tenisky, krátké kalhoty a tričko s nápisem Ramones. Chtěl jsem za ním jít pro podpis a selfíčko, jenže jsem na stůl vylil kafe, a než jsem to nějak poutíral, zmizel. Po chvíli nás jeho směrem už nepustila izraelská armáda, neboť ten den byl zabit Sulejmání a atmosféra v ulicích patřičně zhoustla. \r\n Toho dne jsem si uvědomil, že příběh starý přes dva tisíce let se mohl stát i dnes a v jistém slova smyslu se i děje neustále. Uzrálo ve mně dávné rozhodnutí tento příběh někdy namalovat. V roce 2023 mi zadal jeden soukromý sběratel jako zakázku volný cyklus. Navrhl jsem mu právě tuto Křížovou cestu a on souhlasil. Od prvního momentu mi přišlo škoda, že na toto dílo budou hledět pouze jedny oči, a tak se začala rodit myšlenka vydat cyklus knižně. Můj nápad oslovit mé oblíbené teology a duchovní, aby napsali ke každému výjevu svoje vlastní pojednání, se plně kryl s nabídkou záhy přijatou od nakladatelství Cesta, které zaujala moje práce sdílená na sociálních sítích. Doufám, že vám úvahy napsané k mým obrazům dodají odvahu přemýšlet o Kristu současně, aktuálně, a především osobně. \r\n Rudolf Brančovský, ambasador Mezinárodního vězeňského společenství, z.s. se zříká veškerého finančního zisku z této knihy ve prospěch projektu pro odsouzené muže a ženy s názvem Vězňova cesta. Jedná se o osmitýdenní kurzy malých skupin, které inspirují vězně Markovým evangeliem. U absolventů dochází k hlubší reflexi vlastního života, ke snížení agresivity a k lepšímu zvládání depresí. Projekt dává vězňům naději a radost.
\r\n
\r\n Texty k jednotlivým zastavením napsali Pavel Hošek, Janette Oubrechtová, David Kubíček, Sandra Silná, Alexandr Flek, Mireia Ryšková, Edita Vendula Vahalíková, Ladislav Heryán, David Novák, Juraj Dovala, Tomáš Holub, Marek Vácha, Lukáš Targosz a Štěpán Hájek.
