Granátem roztrhán

Antonín Reichel si od počátku války v létě 1914 vedl deník, kam si zapisoval své zážitky z fronty i pozdějšího zajetí a svého útěku z něj zpět do vlasti. O deset let později na základě něho sepsal tyto vzpomínky, v nichž podrobně a barvitě líčí jak nasazení na východní frontě v letech 1914–1916, kdy sloužil jako poddůstojník dělostřelectva v rakousko-uherské armádě, tak ruské zajetí v letech 1916–1917 a svůj dobrodružný útěk z něj. Po téměř sto letech se jeho vzpomínky, které původně věnoval svému synovi, jeho rodina rozhodla ve spolupráci se spolkem Signum belli 1914 zveřejnit. Jelikož jsou psané mimořádně čtivou formou, nebylo nutné do jejich stylu prakticky nijak zasahovat; byly však doplněny mapovými přílohami, vysvětlivkami a poznámkami.