Za rudým ostnatým drátem

Řadový voják Josef Sedlmeier za války prošel různými frontami, byl\r\nraněný a jaro roku 1945 ho zastihlo spolu s dalšími vojáky na únikové\r\ncestě směrem na západ, domů, případně do amerického válečného zajetí,\r\nkteré nebylo takovým postrachem jako hrozící ruské zajetí. Ale stalo\r\nse a na území Československé republiky padl do rukou oddílu Rudé\r\narmády. Události dostaly spád a zde začíná příběh, který autor působivě\r\nlíčí na hranici dokumentu a literárně zpracovaných vzpomínek.\r\n

\r\nPo týdnech v zajateckých táborech v Čechách se Sedlmeier ocitl\r\nv nacpaných nákladních vagonech vlaku směřujícího do zajateckých\r\ntáborů Sovětského svazu. Josef byl velmi mladý, rychle se však naučil\r\nstrategii přežívání v krutých táborových podmínkách. Jeho odysea ho\r\nvedla mnoha zajateckými lágry v jižním Rusku a oblasti Kavkazu,\r\nvystřídal četná pracovní komanda, poznal mnoho lidí, zajatců\r\ni dozorců, Němců i Rusů. V knize vypráví o dřině, šikaně, nedůstojných\r\nživotních podmínkách, bezmoci, ale také o přátelství, soudržnosti,\r\npomoci a pochopení. Pracovní šikovnost, nezdolný optimismus\r\na humor a hlavně nezlomná naděje a víra v návrat domů mu pomohly\r\npřežít. Vypráví o těžkých časech, ale\r\nodstup a získaná životní moudrost mu\r\ndovolují čtenáře pobavit i veselejšími\r\nhistorkami.