Jaký byl císař František Josef I. v soukromí?\r\nNa tuto otázku dává Katrin Unterreiner\r\nmnoho odpovědí a představuje tak různé\r\npohledy na muže, jenž stál 68 let v čele\r\nmocné monarchie a podílel se na utváření\r\nevropských dějin.\r\n
\r\nCísařův tradovaný oficiální obraz ukazuje\r\nvážného muže celý život svědomitě\r\nplnícího povinnosti a věrného svým\r\nideálům. Na rozdíl od oficiálního pohledu\r\nautorka píše o císařově dětství\r\na útlém mládí, o láskyplném a uctivém postoji\r\nk matce Žofii, o kamarádských vztazích\r\ns bratry a humoru, který v té době často projevoval a jehož stopy\r\nv něm zůstaly po celý život, ovšem jen v kontaktu s nejbližšími\r\nlidmi. Jeho celoživotní hluboká láska k manželce Alžbětě, kterou\r\nsvým zvláštním způsobem opětovala, zde není formována dojmy\r\nz romantického kultovního filmu Sisy, nýbrž doložena korespondencí\r\na archivními materiály. Také oboustranně problematický\r\nvztah se synem, korunním princem Rudolfem, je prezentován\r\njako důsledek zásadně rozdílných povah a přístupů k životu.\r\nKontakty s dcerami byly poznamenané i přísnou dvorní etiketou\r\na stylem císařova a císařovnina života.\r\nPozději, když byl dědečkem, si teprve plně užíval vnoučat\r\na otevřeně jim dával najevo svou náklonnost. Zajímavý je také pohled\r\nna císaře, jaký podávají vzpomínky a svědectví jeho komorníka\r\na některých zaměstnanců, kteří ho ukazují jako laskavého,\r\nvůči nim velmi zdvořilého chlebodárce. V posledních letech života\r\na vlády se stal symbolickou postavou pro obyvatelstvo monarchie\r\ni mezinárodní politiku. Monarchii a povinnostem k ní\r\ntaké patřily jeho poslední myšlenky.
