\r\n „Nemluvím česky a nejsem si jistý, jestli vím, co tady dělám, dnes, devětačtyřicet let po smrti Jana Palacha a dvaadvacet let poté, co jsem o něm poprvé slyšel. Bylo to skoro jako nějaká náhlá potřeba, jen o tom řeknu šéfovi a vezmu si týden dovolené. Je pondělí 15. ledna 2018, skoro 17 hodin. Přesně v této chvíli o devětačtyřicet let dříve má před sebou Jan čtyřiadvacet hodin, než bude přijat na středisko popálenin v Legerově ulici.“
\r\n
\r\n Je leden 1969, mladý student filozofické fakulty Jan Palach přichází k Václavskému náměstí připraven podstoupit tu největší oběť. Po jeho stopách se o téměř padesát let později vydává francouzský spisovatel Anthony Sitruk.
\r\n
\r\n Ve své knize Krátký život Jana Palacha přináší osvěžující pohled na jednu ze zásadních postav moderních českých dějin, jejíž jméno dodnes silně rezonuje napříč českou společností. Nabízí pohled zvnějšku, s odstupem cizince. Detailně se zabývá vším, co se dělo před i po Palachově upálení a nevyhýbá se ani subjektivním soudům a domněnkám. Nejedná se konec konců o historickou studii. Spíše o nacházení vztahu mezi realitou a fikcí.
\r\n
\r\n Hlavní motivací knihy je především pochopit Palachovo počínání a uvést ho do souvislostí. Sitruk nachází zajímavé přesahy a paralely. Srovnává Palachovu situaci k ve Francii známějšímu Mohamedu Bouazizimu, jenž se v roce 2010 upálil v Tunisku. Připomíná další případy: Rysszard Siwiec, Vasyl Makoukh, Sándor Bauer, Josef Hlavatý, Romas Kalanta, Oleksa Hirynk. Především se ale do Palacha snaží vcítit. Přemítá nad tím, jak by se sám zachoval na Palachově místě, a odpovědi zdaleka nejsou jednoznačné.
