Sedm vůní Pražského jara je knížka, která se rozhodně nepodobá žádnému z titulů, které na toto téma zatím\r\nvyšly a jistě ještě vyjdou. Je to totiž záznam autentického reportu dnes již postarší Petry Behrensové, která\r\nvelkou éru osmašedesátého roku vnímala v Praze z pohledu pověřené korespondentky východoberlínského\r\nmagazínu NBI. Protože to ale tenkrát byla mladá a žádoucí žena, přivoněla si k Pražskému jaru důkladně. Prožila\r\ntotiž týdny a měsíce od pádu Antonína Novotného tak, že se jí podařilo přímo se v Praze účastnit nekonečné\r\nřady dodnes zajímavých politických, kulturních i společenských akcí a osobně se setkat s řadou pozoruhodných\r\nosobností. Osou pražského příběhu Petry Behrensové je proměna z kované soudružky v přesvědčenou\r\nobdivovatelku československého obrodného procesu až do té míry, že musí být stažena z trestu zpět do\r\nkomunistického Berlína týden před srpnovou okupací. Pointou velmi zajímavého děje, jenž se odehrává celý\r\nv prosluněné atmosféře polednové Prahy, je osudová cena, kterou je jeho hlavní hrdinka donucena zaplatit\r\nv malém i ve velkém.