Globální mysl a počátek civilizace

\r\n Je možné, aby vědomí v našem mozku vznikalo v globální mysli, která lidské vědomí vývojově přetváří podle předem daného kosmického plánu? Co můžeme o vývojových přechodech lidského vědomí vyčíst z mayského kalendáře? Jak se posuny v lidském vědomí promítají do počátků nejstarších civilizací a jak se zrod kultur starých Egypťanů, Sumerů, Indů a obyvatel Jižní Ameriky vztahuje k roku 3115 před naším letopočtem?

\r\n Na tyto a mnohé další provokativní otázky odpovídá nejnovější kniha Carla Johana Callemana, v níž tento světoznámý švédský badatel představuje historické, psychologické, geofyzikální a neurologické kořeny moderní lidské mysli a ukazuje, jak jejímu vývoji rozumět prostřednictvím studia raných civilizací. Počátek každé civilizace je úzce spojen se zcela specifickou modalitou lidské mysli, rovnými čarami. V přírodě se žádné rovné ani pravoúhle orientované čáry nevyskytují; odkud se tedy vzaly? K jaké změně muselo v mozku lidí na všech kontinentech dojít, aby začali nezávisle na sobě budovat stavby s rovnými a kolmými stěnami? A odkud se vzal psaný jazyk, pyramidy, matematika či umění?

\r\n Autor se nad těmito hádankami podrobně zamýšlí a fundovaně zkoumá kvantovou evoluci globální mysli i s její holografickou rezonancí, k níž dochází v našem mozku. Lidský mozek není „stroj na myšlení“, ale důmyslný přijímač vědomí z vyššího zdroje, který transformuje lidské myšlení v souladu s novými kosmologickými podmínkami. Calleman dokazuje, že klíčem k pochopení historického vývoje lidské mentality i k poznání zákonitosti vzestupů a pádů civilizací je mayský kalendář, zejména tzv. „Dlouhý počet,“ jehož počátek spadá do roku 3115 před naším letopočtem. Toto datum zároveň představuje zlom ve vývoji prvních vyspělých civilizací na této planetě.