Alois Musil (1868–1944) byl jedním z nejvýznamnějších českých orientalistů, který právem získal světový\r\nohlas. Jako katolický kněz a „exponent rakousko–uherského dvora i buržoazního Československa“ byl\r\nkomunistickým režimem systematicky vytěsňován z čítanek i z paměti národa. Částečné nápravy tohoto stavu\r\nse daří dosáhnout až od devadesátých let dvacátého století. Musilovy práce zůstávají dodnes pro badatele\r\nnenahraditelným zdrojem informací. Jeho vědecký záběr byl obrovský a stejně rozsáhlé je i zanechané dílo.\r\nStal se spolunáčelníkem dvou beduínských kmenů a přátelství domorodců mu umožnilo shromáždit poznatky\r\nvyužívané biblisty, etnografy, religionisty, kartografy či archeology. Dosud nepublikovanou monografii\r\no historii, věrouce a různorodých proudech nejmladšího monoteistického náboženství s názvem Ze světa islámu\r\nautor dokončil v roce 1941, v protektorátní době ale nemohla být vydána. Musilův pohled na vývoj\r\nislámu vychází z důvěrné znalosti životní praxe i postojů muslimů a v mozaice poznání má stále svou hodnotu.\r\nZ pera katolického kněze je navíc důležitým příspěvkem k mezináboženskému dialogu. – Úvodní studie\r\nLuboš Kropáček, Jaroslav Franc a Pavel Žďárský. K vydání připravil a poznámkami opatřil Pavel Žďárský.