Dnes ještě...

[32] s., [3] s. obr. příl.: il. 21 cm. Ze sanskrtu Čaurísuratapaňčášiká přel. Oldřich Friš a František Hrubín ; Fot. kamenných plastik z chrámového okrsku Khadžuráho ze sbírky M. Krásy poř. W. Forman ; Upr. Karel Hájek. 550 čísl. výt. na ručním Maršovu. Tento číslován 297. Lehce ušpiněná obálka, jinak pěkná. Nerozřezáno.

Dílo, označované v klasické sanskrtské literatuře souborným názvem "Padesát strof o tajné lásce" je jednou z nejvýraznějších ukázek, jakého citového a výrazového bohatství dosahoval indický básník 11.-12. století, nebyl-li vázán dvorní poesií. Námětem je básníkovo vyznání stále živé lásky k milence i po letech násilného odloučení (slovy "Dnes ještě kdybych se k ní mohl vrátit" začíná každá strofa). Představy se kupí bez hlubší spojitosti, lehce nahozeny a obracejí se stále k líčení milenčiny krásy nebo k drobným příhodám utajovaného poměru. Nám dílo ukazuje bez falešného přítmí mystiky sílu obraznosti a horoucnost zanícení, odhaluje oddanost a něhu člověka v jasném světle rozvíjející se smyslnosti. Tu se nám podává Indie skutečná, živoucí a žijící, zakotvená pevně v tomto světě". (Podle O. Friše.)