Básně, balady a sonety věčného studenta Roberta Davida : 52 hořkých balad, 100 sonetů, 70 básní z podsvětí - Podpis

328 s., 21 cm. Mírně odřený a ušpiněný přebal. Podpis a věnování V. Nezval

Jednoho dne posledních měsíců roku 1936 se ve schránce nakladatelství Borového objevil rukopis veršů, provázený poněkud melancholickým dopisem a podepsaný zcela neznámým jménem: Robert David, nezaměstnaný. Literární redaktor pročetl rukopis, poznal, že se za tím neznámým jménem skrývá veliký básník - a kniha veršů byla vydána. V díle, "jehož nejskvělejší čin je to, že prozpěvujíc, spílá", vyslovil pseudonymní básník Vítězslav Nezval své nejhlubší pohnutí nad tehdejším pořádkem světa. V baladách villonovského typu a vynalézavých rýmů mluví o nezaměstnanosti, o nouzových pracích, o vykořisťování a o účtování, o trampotách nocležníka bez přístřeší, o jednotné frontě a o válce proti mizerii měšťáckého světa. Robert David, tehdy výlučný svým romantickým rozhodnutím i volbou své formy, byl přesto jedním z nejvýraznějších projevů poválečné revoluční nálady českých básníků. (Podle Julia Fučíka.)