V reakci na básně Kláry Šmejkalové jsem zaslechl názor, že jsou o ničem. Nemyslím si to, i když zmíněné „nic“ je pro jejich charakteristiku vcelku trefné. Nikoli však „o ničem“, ale „z ničeho“. Báseň definující svým vznikáním (ze sebe sama) opět samu sebe, svůj vlastní prostor, vlastní vesmír, vlastní zákony. Báseň – zjevení… Jako by mi mezi prsty znovu prosvítaly Rimbaudovy Iluminace! (Vojtěch Kučera, Host 09/2013) Klára Šmejkalová se narodila roku 1993, žije v Praze, kde studuje psychologii na Karlově Univerzitě. Básně publikovala např. v Kontextech, Kulturních novinách, Hostu či na internetovém portálu Literární.cz. V říjnu roku 2013 se stala laureátkou 41. ročníku Literární soutěže Františka Halase, kde zároveň získala Zvláštní cenu Klementa Bochořáka, spočívající ve vydání básnické sbírky knižně dosud nepublikujícímu autorovi. Kniha vychází ve spolupráci nakladatelství Šimon Ryšavý a Kruhu přátel umění města Kunštát jako 2. svazek Edice LSFH. Slavnostní uvedení básnické prvotiny Kláry Šmejkalové proběhlo při příležitosti vyvrcholení 42. ročníku Literární soutěže Františka Halase 25. října 2014 v Kunštátě. Literární soutěž Františka Halase probíhá nepřetržitě od roku 1972 a je určena začínajícím autorům ve věku od 15 do 29 let. Cílem soutěže je propagovat mladé autory a umožnit jejich vzájemnou konfrontaci. Od roku 2012 je vyvrcholením soutěže říjnové setkání deseti finalistů, které probíhá v rámci tradičního Halasova Kunštátu.
