Až po mé smrti

Zemřel jeden z nejmocnějších a přiznejme si, že také jeden z nejobávanějších normalizačních politiků Vasil Bilak. Zanechal po sobě dlouho skrývané písemné svědectví. Patřil mezi ty, kteří k nám pozvali sovětské tanky v roce 1968? Měl vystřídat Dubčeka v čele strany po ustavení tzv. Dělnicko-rolnické vlády? Vasil Bilak ve svých pamětech leccos naznačuje, leccos skrývá, nicméně v částích, které dopsal po roce 1989 přiznává, že byl jedním z těch, kteří požádali sovětskou stranu o pomoc, což v minulosti odmítal. V každém případě je to však mimořádě cenný dokument, který jsme v zájmu objektivity doplnili podrobnou analýzou renomovaného historika PhDr. Vladimíra Čermáka. Poněkud bizarní titul vlastně vystihuje téma. Bilak si totiž vymínil, že paměti mohou vyjít až po jeho smrti.