Píše se rok 1599 a časomíra neúprosně a nezadržitelně začíná odměřovat vteřiny směřující k apokalypse třicetileté války… Ze scény odcházejí vlažní katolíci typu Viléma z Rožmberka a nastupuje nová generace, už odchovaná jezuity, pro svou politickou orientaci nazývaná "španělé", uvádějící v praxi závěry Tridentského koncilu. Cílem je získání ztracených pozic katolické církve. Nejvyšším kancléřem Království českého se stává Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic, na Moravě olomouckým biskupem František kardinál z Ditrichštejna, do Vyškova přichází jako děkan kostela Nanebevzetí P.Marie Mikuláš Sarkander, bratr svatořečeného Jana. Právě Mikuláš se o deset let později zaplete v Opavě do choulostivé špionážní aféry ve prospěch Rudolfa II. v době, kdy se Morava odtrhla od Koruny české a vytvořila spolu s Rakousy a Uherskem tzv. Konfederaci. Do aféry je zapleten také jeho bratr Jan Sarkander, (svatořečený v roce 1995). Mikuláš Sarkander je suspendován, zbaven kněžských beneficií a uvězněn ve vyškovském zámku, odkud se mu podaří na Štědrý den L.P. 1609 uprchnout k Leopoldu Pasovskému…. Na kulise historických událostí hektických let 1599 - 1628 se odehrává dramatický děj, přibližující klíčové události v Markrabství moravském, Slezsku i Království českém. Také konec románu v roce 1628 není náhodný. V ten rok začal platit ústavní zákon Ferdinanda II. "Obnovení zřízení zemského" (na Moravě o rok později než v Čechách). Symbolicky v březnu je popraven před starobrněnskou radnicí Václav Bítovský z Bítova, vůdčí postava stavovského povstání na Moravě. Krvavý měsíc nad horou Liliavou naplňuje sudbu tajemného Jana Dubčanského ze Zdenína, pána na Habrovanech….
