Tato kniha se ve dvanácti kapitolách zabývá různými, avšak vnitřně propojenými tématy renesanční filosofie: teorií sympatie, jejími antickými zdroji a jejím renesančním rozvedením, především u lutheránských autorů šestnáctého století; dále se sympatií souvisejícím pojetím analogie; aristotelismem Filipa Melanchthona;přírodní filosofií a jejím vztahem k dobové medicíně; renesančním zoroastrismem, tradicí prisca theologia a filosofickým myšlením Franceska Patriziho; problematikou nesmrtelnosti lidské duše a svobodné vůle a v závěru též metafyzickými dialogy Giordana Bruna a jejich vztahem ke kopernikanismu.
Tomáš Nejeschleba (1972) je docentem filosofie a vedoucím Centra pro práci s renesančními texty na katedře filosofie FF UP v Olomouci. Zabývá se středověkou filosofií, především v tzv. starší františkánské škole (Bonaventura z Bagnoregia, De reductione artium ad theologiam / Jak přivést umění zpět k theologii, Unus est magister vester, Christus / Váš učitel je jeden, Kristus, Praha 2003) a filosofií období renesance (spoluautor publikací Giovanni Pico della Mirandola, O důstojnosti člověka / De dignitate hominis, Praha 2005; Giordano Bruno, Dialogy, Praha 2008; Pietro Pomponazzi, Pojednání o nesmrtelnosti duše, Praha 2012; Francesco Petrarca, Výstup na Mont Ventoux, Praha 2014) a její recepcí v českém prostředí (Jan Jessenius v kontextu renesanční filosofie, Praha 2008). Pro CDK se spolupodílel na přípravě publikací Proměny vědění od Augustina k dnešku: Pavlu Flossovi k narozeninám, Brno 2010; Pojetí člověka v dějinách a současnosti filosofie, sv. I a sv. II., Brno 2011; Erasmovo dílo v minulosti a současnosti evropského myšlení, Brno 2012; Pojetí svobody v dějinách a současnosti filosofie, Brno 2013.
