212 s. : il. ; 21 cm
Proslulý logik a filozof Józef Maria Bocheński 1902–1995, profesor univerzity ve Fribourgu, patřil k analytické filozofické škole Whitehead, Wittgenstein a světově se proslavil bestsellery Cesta k filosofickému myšlení německy 1959, česky Rozmluvy, 1985 a Slovník filosofických pověr polsky 1987, česky samizdat, 1988. Přednášel a psal v pěti jazycích. Největším přínosem Bocheńského je analýza marxismu, jenž je ideologickou a sociologickou kombinací největších pověr posledních dvou století: scientismu, tj. domněnky, že přírodovědecká metodologie je jedinou racionalitou, dále humanistického antropocentrismu, podle kterého je člověk absolutní mírou všech věcí, a konečně progresivismu, tedy víry ve všemocný technický a vědecký pokrok, jenž prý vyřeší i existenciální smysl života. Za jedinou dynamickou civilizaci považoval Bocheński evropský Západ s jeho třemi zásadními postoji k realitě - řeckým smyslem pro čistou ideální formu, římským postojem vůči společnosti právo a židovsko-křesťanským náhledem na existenciální problémy člověka. Bocheńského pověry zábavnou a vtipnou formou, s neúprosnou logikou a aristotelským realismem odhalují rozpory a zmatek v myšlení proslavených mudrců dvacátého století.