Byl srpen 2014 a Tomáš Souček měl devatenáct a půl. Čili věk, kdy už by talentovaný fotbalista měl pravidelně dokazovat, že je připravený na velkou kariéru. Jenže Suka nechtěli ani ve druhé české lize. Přišel jim neperspektivní, klátivý, příliš chybující, nedoučitelný. O šest let let později šéfoval Slavii, zářil v Lize mistrů a londýnský West Ham z něj učinil jednoho z nejdražších českých fotbalistů všech dob. Jak se to všechno seběhlo?
Přečtěte si upřímnou zpověď reprezentačního kapitána. Vtáhne vás do neobyčejného příběhu, kterak se obyčejný kluk stal hvězdou. Dozvíte se, proč nosí tolik jizev po těle. Kdy mu bylo nejhůř. Jak léčil nespavost. Proč po svých gólech roztočí vrtulník. Jak hospodaří s penězi. A kdo je jeho zlato.
O Sukovi
„Odtrénoval jsem, rychle spláchl pot ve sprše, vytratil se v tichosti z kabiny, došoural se na pokoj. A co teď? V šedivém městě, stovky kilometrů od domova, jsem si připadal, jako bych spadl z Marsu. Nenapadalo mě, jak zabít čas, takže jsem si z nudy založil účet na Twitteru a pro pár sledujících, kteří si mě všimli, naťukal několik slov o tom, jak toužím nakopnout fotbalovou kariéru. Hlavou mi přitom běžely úplně jiné myšlenky. Co tady sakra dělám? A má vůbec cenu se snažit, když představa, že v tomhle kamrlíku strávím rok, mě upřímně děsí? Ubytovna ve Frýdku-Místku, na dohled od místního stadionu, bůhvíproč zvaného Stovky. Titěrná místnost, rozvrzaná postel, oprýskaný stůl, malá skříňka a ošuntělý sprchový kout, víc nic. Venku vrcholilo léto, do oken bez rolet smažilo slunce, takže uvnitř vedro k nesnesení. Na luxus a hotely s pěti hvězdami jsem si nikdy nepotrpěl, ale tady na mě padala těžká depka. A každou minutou bylo hůř a hůř.“
Jako bonus (a bez obalu) promluví jednadvacet exkluzivních hostů, které si Tomáš do své autobiografie speciálně vybral.
