Zámek

br Kafkův enigmatický román, jenž vypráví o zeměměřiči K., který přichází do vesnice pod tajuplným zámkem a marně se snaží získat uznání a navázat kontakt se zámeckými úředníky, aby mohl vykonávat svou práci, vybízí k bezpočtu interpretací a v nejobecnějším smyslu jej lze číst jako groteskní parabolu o marnosti lidského snažení tváří v tvář neproniknutelnosti světa či ještě obecněji jako metaforu lidského údělu. Jak upozorňuje v doslovu Jiří Stromšík, veškeré užší, „jednostranné“ výklady, ať už sází na interpretační klíč nábožensko-mystický, sociálně-politický, nebo třeba psychologický, mohou být zavádějící a míjejí se s povahou Kafkových textů, jejichž podstatou je víceznačnost a otevřenost smyslu. br br Součástí našeho vydání je u nás vůbec poprvé publikovaný soubor Kafkových kreseb. Když Max Brod roku 1939 uprchl z Prahy do Palestiny, vzal s sebou nejen Kaf¬kovu literární pozůstalost, ale také více než sto listů s jeho kresbami. Roku 1952 je daroval své sekretářce Esther Hoffeové, jejíž rodina si je ponechala. Téměř všechny kresby tak zůstaly po desetiletí uložené v bankovních trezorech ve Švýcarsku, skryté před zraky veřejnosti, a to až do roku 2016, kdy nejvyšší izraelský soud rozhodl o jejich předání Národní knihovně Izraele. Zde byly kresby v roce 2019 zdigitalizovány a poprvé zpřístupněny veřejnosti. Jsou uloženy v archivu Maxe Broda. br Většina z nich je obsažena i v našem vydání, v příloze čítající sto sedmnáct stran.