Slušný vybavení

\r\n Pár věcí byste o mně měli vědět: jsem dobře zaopatřenej, dobře vyvinutej a vtipnej.
\r\n
\r\n Ženským se líbí chlapi, který je umí rozesmát – a tím nemyslím velikostí ptáka. Ne, chtějí vtipnost s přílohou velikosti… a s pořádnou dávkou věrnosti. To všechno můžu nabídnout, a díky vzkvétající truhlářský firmě ještě i tučnej účet v bance. To už je slušný vybavení.
\r\n
\r\n Teď na scénu vstupuje Natalie. Krásná, sexy, chytrá a k tomu moje nová asistentka. Což znamená naprosto zakázaný území. No co, jsem slušnej chlap. Daří se mi nepodléhat tomu pokušení, co mi denně nosí do práce.
\r\n
\r\n Až jednou v Las Vegas… Jo, to už jste určitě slyšeli. Pár špatných zpráv pro byznys, pár koktejlů navíc a najednou jsme v sobě. Pořád. A než po miliontý řekne „ach bože, přesně takhle, ANO!“, oba si říkáme to významný ano v kapli u silnice před týpkem v lesklý zlatý kombinéze a falešných licousech.
\r\n
\r\n Jenže na tu noc ve Vegas nejde tak docela zapomenout a teď se mi péro dere z gatí, kdykoli je Natalie nablízku. A čím víc se snažíme dát od sebe ruce pryč, tím častěji končíme nahý a tím víc času s ní chci trávit i oblečenej. Takže otázka zní… přijmu tuhle ženu za svoji exmanželku?