\r\n Zápisky Malta Lauridse Brigga lze označit za „dějiny duše“. Jediný román velikého básníka patří k nejvlivnějším a nejtrvalejším světovým beletristickým dílům. Vystavěn je na estetice smyslů – události a okamžiky jsou prožívány jako vizuální, akustické, hmatové a čichové vjemy, které probouzejí hluboko uložené zážitky a dávají vzniknout novým myšlenkám. Román se vyznačuje zvláštní směsicí poetiky a prozaičnosti, je to tichá, snovým dojmem působící próza s nezapomenutelnými scénami, které jsou podávány v přesných, analytických popisech, jindy v intenzivních lyrických líčeních. Je to próza, která zasahuje čtenáře podobně náhlými odhaleními a vědomím existence nadpřirozeného jako Rilkova poezie.
\r\n
\r\n Rilkův jazyk je v pravém smyslu krásný. Překlad dokonale zprostředkovává znepokojivou krásu originálu, tlumočí do češtiny nejenom význam, ale i perleťový odlesk určitých pasáží, soumračné vyzařování Rilkových slov, a především melodii: teskný valčíkový rytmus vět, jenž se někdy ozývá z hloubky, jindy pulzuje zřetelně při samém povrchu. Maltova křehká, vlastně zhýčkaná duše často myslí na smrt a na duchy své aristokratické rodiny, jejímž je Malte jediným žijícím potomkem. Pomyšlení na vlastní útrapy mu však pomáhá zahánět soucit se zavrženými a trpícími, jimž aktivně pomáhá, a tak se váha smrti a života postupně přechyluje ve prospěch života.
\r\n
\r\n Rilke je evropský básník z Prahy, jeho Zápisky jsou skutečnou evropskou knihou, pro niž neexistují hranice mezi státy. Malte, jenž v mládí osiřel a žije v Paříži bez peněz, pochází z dánské šlechtické rodiny, do příběhu však vstupují i události z ruského kulturního okruhu. Genius loci hlavního dějiště – Paříže podněcuje génia autorova a je též kulisou tvořící pozadí Maltova příběhu.
\r\n
\r\n Po Rilkově smrti vznikl mýtus, že zemřel, když na své zahradě nastříhal růže, kterými chtěl ohromit krásnou ženu. Píchl se do ruky o trn, rána se zanítila a on nakonec na následky zranění zemřel. Historka sice není pravdivá, ale ukazuje, že stejně jako Malte i jeho stvořitel žil a zemřel jako básník: s poetickým viděním světa a s tvůrčí nepoddajností. Pojďme tedy a začtěme se do Rilkova příběhu…
