Já, Mona Lisa

\r\n „Zpočátku jsem naslouchala ve tmě. Byla jsem nová, neměla jsem oči a nedokázala jsem rozpoznat noc ode dne. Ale zjistila jsem, že mám ráda hudbu ? svěží radostné tóny liry de braccio a flétny ? a chraplavé klábosení v ateliéru. Šimrání malířského uhlu. Pevné teplo konečků prstů uvádějících mě vrstvu po vrstvě do života. Zrodila jsem se, ale ne hned, spíš jako když se hromadí dým v místnosti, obláček po obláčku. „

\r\n Mona Lisa se stala nejslavnějším obrazem všech dob, její tajemný úsměv je opředený tajemstvím a vyvolává spoustu otázek. V originálním pojetí britské spisovatelky Natashy Solomons přináší odpovědi obraz sám. Mona Lisa se zrodí díky tahům štětce Leonarda da Vinciho. Malíř záhy uslyší její hlas a vznikne láskyplné pouto trvající až do smrti velkého mistra. Mona Lisa prožívá s Leonardem jeho úspěchy i neúspěchy a vytvoří si zvláštní vztah ke svému předobrazu, k Moně del Giocondě, ale také k Sala?mu, Leonardovu učedníkovi a milenci. Neustále vtipně komentuje okolní dění, ale slyší ji jen skuteční géniové, Leonardo, Michelangelo, Raffael Santi a Picasso. Z Itálie se Mona Lisa dostává do Francie, kde zdobí královské zámky, setkává se s významnými osobnostmi, prožívá dějinné zvraty, únos a druhou světovou válku, až se jejím „domovem“ stane Louvre, kde ji můžeme vidět dodnes. Ale mějte na paměti, že když se na ni díváte, dívá se i ona na vás.