Svět bez nás

Východiskem textu na pomezí reportáže, eseje a odborného pojednání je otázka, co by se dělo, kdyby lidé v jednu chvíli zmizeli z povrchu Země. Tedy všichni lidé. Důvod spekulace je sice nevyřčený, ale zřejmý: teprve když si nás odmyslíme a představíme si, \"co bude dál\", odkryje se náš současný, přítomný vliv. Umožní nám to uvědomit si, které naše zásahy do životního prostředí budou viditelné, dokud bude existovat nějaký svět, ve kterém je bude možné zaznamenat. A naopak které z našich \"nadčasových\" děl příroda bezděčně smaže, takže se nikdy nikdo nedoví, že jsme se jimi svého času honosili. V neposlední řadě umožňuje \"nepravděpodobná, ale přesto nikoli nemožná\" počáteční podmínka autorovi předvést, kolik každodenní, nenápadné a současně brutální lopoty stálo a stojí naši civilizaci, aby své pozice vůči přírodě obhájila.