Prohřeji zemi svým tajícím sněhem

\r\n Krajino, krajino
\r\n Krajino zvířená teď mýma očima,
\r\n krajino zvířená jenom mým dechem,
\r\n v měsíčním světle jsi prostřená k samotě,
\r\n v měsíčním světle jsi těhotná mechem.
\r\n
\r\n Nikoliv nehybná, nikoliv hliněná,
\r\n zářivá Jsoucností, šťavnatě pramenná.
\r\n
\r\n Krajino šeřivá, modřínem nesená,
\r\n tišivě chladivá, do pramínků pěšin
\r\n rozbásněná!
\r\n
\r\n Do duší poutníků od pólů k rovníkům
\r\n láskami andělů pod klenbami mraků
\r\n zalesněná!
\r\n
\r\n Krajino zrozená z modliteb, úliteb,
\r\n krajino vždy znovu nalezená
\r\n jako dar jiskřivé, zvonivé Plnosti,
\r\n do Časů smířlivě rozbalená.