Zlomená

Utíkala jsem sama před sebou, ale jediné, čeho jsem docítila, že jsem byla o krok napřed před svou minulostí. Snažila jsem se začít znovu – s novým jménem, novou totožností. Ale nemůžete změnit svou duši. Nový začátek na vysoké byl přesně to, co jsem potřebovala. Chvíli to dokonce fungovalo. Byla jsem pařmenka, sebevědomá holka, co nezkazí žádnou legraci, ale všechno to byla jen přetvářka. Když mě kluci líbali, cítila jsem bolest. Když se mě dotkli, byla jsem vyděšená. Hluboko uvnitř chce být každá dívka Kráska a najít někoho, pro koho bude tou jedinou na světě. Jenže pravda je, že to já jsem Zvíře. A i když jsem zoufale toužila po vykoupení, ani na okamžik mě nenapadlo, že by se mi ho někdy mohlo dostat.\r\n

\r\nDokud on nevstoupil do mého života. Nebyla jsem připravená se zamilovat. Moje jizvy byly příliš hluboké, rány příliš čerstvé. Ale nabízel mi klid a bezpečí. Měla jsem vědět, že je to jen další lež – měla jsem vědět, že zamilovat se do svého profesora je zatraceně špatný nápad. Ale nedokázala jsem tomu zabránit. A temnota mě konečně dostihla.