Dlouhé časy

\r\n Je lepší věřit všemu než ničemu, říká v závěru knihy rabbi Nachman. Skrze tuto větu lze přistoupit k celému románu, jenž je spíše než magicky´m realismem prostě důslednějším realismem. Takovy´m, ktery´ autentičtěji odráží autorovo vnímání. Vždyť jak vyjádřit realitu války a podat zprávu o tom, co se děje ve městě Z, v němž snadno rozpoznáme Doněck, ktery´ leží blíž, než bychom si chtěli připustit.

\r\n Čas a prostor jsou deformované. Smrt je zde cestovním prostředkem. Na ulici se zjevují přízraky. Mandelinky bramborové zažívají neobvykle hojny´ rok a ani v městsky´ch lázních není dvakrát bezpečno. Pak je možné uvěřit, že válka se dá zastavit podrbáním toho správného bříška a tlapičky.