Čínská poezie má v českých překladech zvláštní postavení. Bývá stručná, a přesto dokáže probudit\r\nfantazii, přiblížit čtenáři niterné pocity, slova jako by vyzařovala odstíny barev a dokázala\r\nvyvolat neopakovatelnou náladu. A právě v tom je mistrem nejznámější básník staré\r\nČíny, básník osmého století – „Zlaté doby čínské poezie“ – Li Po. Byl to pozoruhodný člověk,\r\nprakticky po celý život hodně cestoval, nějakou dobu pobýval na císařském dvoře na pozvání\r\nsamotného císaře, posléze upadl v nemilost a skončil krátce ve vězení a později ve vyhnanství\r\nna jihozápadě tehdejšího císařství. Mnohé v životě tohoto básníka je opředeno tajemstvím,\r\na když v roce 762 v jedenašedesáti letech zemřel, začalo o jeho smrti kolovat bezpočtu legend.\r\nJeho dílo vyšlo poprvé tiskem v roce 1080, takže se zhruba tři sta let zachovalo pouze v opisech\r\na paměti generací, a díky tomu se dodnes těšíme dílem tohoto neobyčejného básníka.