Sbírka se skládá z úzce propojených dvojic básní a\r\nfotografií, přičemž každá báseň odkazuje přímo na\r\nkonkrétní fotografií (kniha nezapře inspiraci Černou\r\nbedýnkou Ludvíka Aškenazyho). Huptychova sbírka\r\nobsahuje verše vzniklé na přelomu let 2014 a 2015, které\r\nlze charakterizovat jako poezii bilanční, niterný hlas\r\npoutníka jdoucího městem i přírodou a sledujícího plnost světa okolo sebe, stejně jako\r\npoezii všedního dne. Sbírkou tak proplouvají andělé, bezdomovci, milenci, rozbité\r\nsochy a rozkvetlé slunečnice i místa, kde se ztrácejí koleje…