Můj život po životě

8. prosince 2012 nečekaně praskla Michalovi Viewegovi, jednomu z nejčtenějších českých spisovatelů, aorta. Po úspěšných pokusech o oživení se zcela dezorientovaný Michal znovu pomalu začal učit mluvit a vnímat svět. Kolaps krátkodobé paměti byl takový, že se lidé ze spisovatelova nejbližšího okolí obávali nevratného poškození jeho intelektuálních schopností.

Přesto se, čtyři měsíce po operaci, dává znovu do psaní a vychází tak, jako většinou v předchozích dílech, z vlastních zkušeností a zážitků. Psaní je součástí terapie, sledujeme, jak se spisovatel velmi bolestně vrací do života. Absolutní autenticita jeho prožitků ohromuje. Viewegh odhaluje všechny své pocity a jeho sdělení je nakažlivě hojivé. Pomáhá nejen sobě, ale i čtenáři. V našem případě posluchači, jemuž sděluje Michalův text Saša Rašilov, interpret osvědčený již na Vieweghových Pohádkách pro unavené rodiče.