Už je jim i časoprostor malý. Takže v něm neváhají přikročit k velkolepé opravě.
Co pohledáváme s partou H2O z Města nad Hltavou zrovna na Kletenské pláni o 1. máji 1958? Přidali se snad Hubert, Hugo a Ofélie k manifestujícím za světlé zítřky v době temné jako povidla uvařená z asfaltu? Houby, soudruzi budovatelé. Tihle tři tu číhají naprosto správně a za chvíli zarazí, co splašená historie napáchala. To bylo tak… Kdyby geniální Hubert nesestrojil časočlun schopný proplouvat epochami, ušetřil by si s kamarády studenou koupel v prvohorním pramočálu i horké chvíle v písku budoucí české Sahary. Ovšem tím pádem by nevěděl, jak rozmotat aktuální zádrhel. Padouch se totiž zhlédl v nejšílenějších bondovkách a obemknul planetu Zemi zlořečeným prstencem - to se ví, že ve svůj prospěch. Práskaně se mu povedlo omámit stárnoucí spoluobčany, kteří sedají na lep populistům, ale kampak s tím na nás, pane Vulpes! Nejsme dnešní!
Pátá výprava s hrdiny smýkne tu mezi trilobity, tu zas do ekokalamity v roce 2123. Naštěstí existuje časoprostorový recept, jak spoušť po zlosynovi uklidit. Načas…
Vydání audioknihy podpořila skupina Veolia ČR.
"Ha! Cestování v čase je nemožné. Vědci to přece nezvratně dokázali už v roce 2186!" - Kryštof Vzorec, fyzik
"Stančík zosobňuje živou vodu naší literatury. Díky literárnímu požitkářství, poněvadž s gustem baví čtenáře i sám sebe." - iDnes.cz
"Profesor Vulpes prstenec postavil z vody, která v kosmickém prostoru okamžitě zmrzne v led. Jeho zrcadlový povrch od jara do podzimu odráží sluneční paprsky na povrch Země, takže je hrozné vedro. A od podzimu do jara prstenec Slunce naopak zakrývá, takže je strašná zima. Dvanáct měsíců se teď nazývá: běden, úmor, mřezen, suchen, poten, žízen, žízenec, trpen, nezáří, zmaříjen, stínopad, smrtinec." - ukázka z textu
