\r\n Slavný básník, spisovatel a novinář v díle plném drsné reality i nesmrtelné poezie\r\n\r\n Letos v červenci uplyne 190 let od narození jednoho z nejslavnějších českých spisovatelů a básníků, tvořícího ve druhé polovině 19. století. Patřil ke generaci tzv. májovců, navazujících na sbírku Máj dalšího našeho slavného básníka Karla Hynka Máchy. Jan Neruda žil většinu života v Praze na Malé Straně. Toto město ovlivnilo jeho tvorbu osudově. Jako novinář spolupracoval s řadou tehdejších časopisů a novin. Zde rozvinul svébytnou uměleckou formu fejetonů určených novinám. Ve svém nejslavnějším díle, Povídkách malostranských (1878), využil zcela moderní, objektivní pohledy na dění, které zažíval kolem sebe, ve svém životě. Do svého vyprávění vnášel drsnou realitu. V básnické tvorbě využíval inspiraci přírodou, lidmi, kosmem. Do poezie vnesl humor i vlastenecké výzvy. V archivu Supraphonu jsme objevili nejen Povídky malostranské, čtené Zdeňkem Štěpánkem, ale skvělý komplet nazvaný Portrét básníka Jana Nerudy, tvořený jako kompilaci z mnoha básníkových prací, recitovaný Janem Třískou, Marií Tomášovou, Otomarem Krejčou a řadou dalších. Na archivní poklady jsme navázali novými nahrávkami v archivu chybějících dvou povídek malostranských a fejetonů, čtené mladými interprety Radúzem Máchou, Radkem Melšou a Šimonem Krupou. Čtou Jan Tříska, Marie Tomášová, Otomar Krejča, Radúz Mácha, Radek Melša, Šimon Krupa, Zdeněk Štěpánek a další\r\n