Kniha, vydaná ke 150. výročí narození architekta, designéra, výtvarníka, pedagoga, organizátora a urbanisty Jana Kotěry, obsahuje deset kapitol od historiček a historiků architektury obsahujících nové interpretace Kotěrova díla a jeho témata, jimž dosud nebyla věnována pozornost. Ve dvou kapitolách se Jana Sklenářová Teichmanová a Ladislav Zikmund-Lender věnují Kotěrovu pedagogickému působení na Uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných umění. Tři kapitoly od Heleny Čapkové, Miroslava Pavla a Ladislava Zikmunda-Lendera jsou zaměřeny na Kotěrovy kontakty se zahraničím a mezinárodní transfer idejí: Japonsko a „orientalismus“, Nizozemí a Spojené státy. Dvě kapitoly Venduly Hnídkové a Markéty Žáčkové představují Kotěru jako urbanistu. Jan Galeta soustřeďuje svou pozornost na využívání tradic minulosti v Kotěrově díle a ukazuje tak, že jeho obraz revolucionáře, který odmítl všechno historické, je jen tradovaným mýtem. Ladislav Zikmund-Lender ukazuje v další kapitole Kotěrovy ambice stvořit syntetický styl pro nový Československý stát po roce 1918, které nebyly příliš naplněny. Filip Šenk aktualizuje principy Kotěrovy architektury na několika příkladech současné architektury. Součástí knihy je i rozsáhlý výběr z Kotěrovy publicistické činnosti z let 1900—1921 a z textů o Janu Kotěrovi z let 1922—1972, obě části jsou uvedeny historiografickými studiemi. Kniha obsahuje přes dvě stě reprodukcí, většinou dosud nepublikovaných historických návrhů a fotografií, soubor současných fotografií detailů Kotěrovy architektury od Jiřího Zikmunda a dvanáct ilustrací Jana Šrámka.
